 |
Moje oblíbené vtipy 3 |
Mám vtipy rád. Ale neumím je vyprávět a už vůbec si je nepamatuju. Naštěstí existuje hodně dobrých zdrojů. Samozřejmě i na internetu. Ale ty, které sem stěhuji z titulní strany, pochází z padesáti tenkých knížeček, vydávaných v sedmdesátých letech minulého století Lidovým nakladatelstvím. (Jejich seznam, odrážející v podstatě svazečky, které si občas přinesu z antikvariátu najdete tady). Protože zvláštní vlastnost každé anekdoty je to, že je vždycky stará. Čím to je? Bůh ví.
předchozí stránka
„Poslyšte, vy jste mi přinesl nějakého voříška. Říkal jsem vám přece výslovně, že chci koupit německého policejního ovčáka!“
„Promiňte, ale to štěně je z tajné policie!“
Anekdoty pro všední den
Bytná povídá své mladé a hezké podnájemnici:
„Slyšela jsem vás dnes ráno tak kolem třetí hodiny přijít domů. Nebyla jste sama.“
„To je pravda.“
„Měla jsem dojem, že to byl muž.“
„Ten dojem jsem měla bohužel já taky, když jsem si ho sem vedla.“
Rodinné anekdoty
Řinčení skla, výkladní skříní Mototechny projede auto. Vystoupí pan Kowalski a ptá se věcně:
„Už jste dostali to brzdové obložení?“
Anekdoty z Polska
Dva známí se potkají. Jeden vyhlíží jako před zhroucením.
„Co se ti stalo, člověče?“
„No hrozná věc. Měl jsem přítelkyni, takovou milou, přítulnou, ochotnou ...“
„A ona tě opustila?“
„Bohužel ne, já jsem si jí vzal.“
Rodinné anekdoty
Muž vejde do obchodu s potřebami pro kuřáky a říká prodavačce:
„Chtěl bych černé polobotky číslo čtyřicet dva.“
„Promiňte, ale my tu prodáváme jen potřeby pro kuřáky.“
„A vy si myslíte, že kuřáci chodí bosi?“
Anekdoty pro všední den
Povídá jeden námořník druhému:
„Když jsem se plavil jižním Pacifikem, viděl jsem na jednom ostrově prazvláštního ptáka. Představ si, že snášel krychlová vejce a mluvil.“
„A co říkal?“
„Auvajs.“
Námořnické anekdoty
Dopili mniši v refektáři láhev vína. Nejstarší a v knihách nejzkušenější bratr dolistoval:
„Bratří, je zle. Pán sice vodu ve víno proměnil, ale receptu nikde nezanechal!“
Anekdoty pana vrchního
Pan Kowalski předkládá vyúčtování služební cesty. Účetní vytřeští oči:
„Za co je, prosím vás, tahle položka?“
„Za hotel.“
„Vy jste ho kupoval?“
Anekdoty z Polska
Manžel se rozčiluje.
„Ty nemáš rozum, ženská, máme dluhy, neplatíme činži a ty si koupíš nějakou pitomou minisukni! Copak tím zaplatíme činži?“
„Kdo ví, miláčku, kdo ví?“
Anekdoty na šťastnou cestu
Chtěl bych mít tolik peněz, abych si mohl koupit slona.“
„Šílíš? Na co potřebuješ slona?“
„Já nepotřebuju slona. Já potřebuju ty peníze.“
Anekdoty z Polska
„Petře, vyjmenuj tři zvířata, která žijí v Africe,“ žádá učitel.
„Prosím dva krokodýli a jeden lev.“
Anekdoty s němou tváří
Pořádně nachmelený manžel dorazí domů mezi nocí a ránem. Manželka hned u dveří spustí:
„Ty ožungře, ty darebáku, ty ochlasto, ty mizero, ty mazavko, ty ochmelko, ty pijane, ty darebáku, ty lumpe! Že já husa hloupá jsem si tě vzala!“
Jen to dořekla, kde se vzal, tu se vzal pohlavek, až usedla na zem. Zírá celá překvapená, jako by manžela uviděla poprvé.
„Mně si může nadávat kdo chce a jak chce, ale mojí ženu mi nikdo urážet nebude!“
Anekdoty pana vrchního
Mladší muž se rád koupal neoblečený. Jednou vylezl z rybníka na vcelku opuštěném místě a ulehl v šatě Adamově do trávy. Únava a klid ho uspávaly. Najednou uslyšel kroky. Blížila se hezká dívka s knihou. V rozespalosti a panice se muž chopil starého hrnce a přikryl si morálně nejpohoršlivější část svého organismu. Dívka usedla a začala si číst. Mladík se rozhodl překlenout trapnost okamžiku nenucenou konverzací.
„Copak to čtete zajímavého, slečno?“
„Studuji psychologii.“
„Nač je to dobré?“
„Učí člověka poznávat lidi, odhadovat, jak se budou chovat, nebo co si v určité situaci myslí.“
„To je zajímavé. Nemohla byste se pokusit uhádnout, co asi myslím v téhle chvíli já?“ dotíral mladík.
„Vy si určitě myslíte,“ odvětila dívka, „že ten hrnec má dno.“
Psycho anekdoty
Sir Robert a lady Clarissa se chystají do opery.
„Mohl byste mi říci, – jen tak stručně – o čem vlastně pojednává ten Evžen Oněgin?“
„Zajisté, má drahá. Tedy na začátku odmítne on ji, na konci pak ona jeho. No – a mezi tím je balet.“
Anekdoty o lordech
„Pane, váš jezevčík mě kousl do nohy,“ stěžuje si chodec.
„A to chcete, aby vás tak malý pes kousl do ucha?“
Anekdoty s němou tváří
Vypravuje v klubu stařičký lord:
„Moje choť, pánové, ačkoliv je velmi mladá, si nesmírně váží veškerých šatů, které jí kupuji! Včera jsem náhodou nahlédl do jedné z jejich skříní a našel jsem tam muže, který jí je hlídá!“
Anekdoty o lordech
Ptá se dáma neurčitého věku:
„Řekněte – na kolik vypadám?“
„Moment. Ve tváři na dvacet, postavou na osmnáct, chůzi máte na šestnáct ...“
„Ale to je úžasný kompliment!“
„Okamžik. Ještě jsem to nesečet'.“
Anekdoty od přátel
„Moje žena chce zhubnout, tak jezdí pořád na koni.“
„A výsledek?“
„Za první měsíc ztratil kůň deset kilo.“
Anekdoty s němou tváří
Vyprávěl lord Charles lady Barbaře:
„Náš rod je velmi starý. Máme prokazatelně dluhy až do třináctého století.“
Anekdoty o lordech
V jedné španělské vsi měli velice přísného kněze. Zvlášť zle se mračil na mladá děvčata. Jednou kráčel večer po návsi a vtom zahlédl mladou Anitu, jak někam utíká a obličej si zakrývá zástěrou.
„Á! Poznal jsem tě! Kam běžíš? Za hříchem? Okamžitě pojď sem, ty dcero Satanášova!“
Anita se líbezně usmála.
„To voláte mě, otče?“
Anekdoty ze sombrera
„Odkdy tady pracujete, pane kolego?“
„Od té doby, co mi pohrozili, že mě vyhodí.“
Anekdoty z Karpat
O jednom nováčkovi z Cornwallu bylo v celých kasárnách známo, že ke všemu, ať již se děje cokoliv, má citát z bible. Jednoho dne vběhl do kasárenského dvora splašený vůl. Když se konečně podařilo vojákům vola chytit a přivázat ke sloupu, zeptal se četař ironicky onoho zbožného vojáka:
„Tak co, Jime, jestlipak máte také k této mimořádné příhodě nějaké podobenství nebo moudrý citát z bible?“
„Samozřejmě, pane četaři, ale nemohu je říci.“
„A proč?“
„Protože bych asi dostal pěkně vynadáno.“
Když byl Jim ujištěn, že se mu nic nestane, zdvihl zbožně oči k nebi a pravil:
„I přišel on jest k svým a oni ho nepoznali.“
Anekdoty Velké Británie
„Ani tě nepozvu na oběd, kamaráde, nemám dobrou ženu!“
„Ale můžeme si dát cokoliv jiného!“
Anekdoty ze sombrera
Oswald odjížděl ua prací do Kanady. Pamela, jeho dívka, plakala, srdce jí mohlo puknout žalem. Přísahala, že na něho počká, až se vrátí, nebo ji pozve do Kanady, a že mu zůstane do smrti věrná. Ale neuplynul ani rok a do Kanady došel dopis:
„Milý Oswalde, rozhodla jsem se, že již na Tebe nemohu čekat. Jeden muž, syn majitele velkých autodílen, mě požádal o ruku. Daroval mi malé cestovní auto a na jarní prázdniny pojedeme spolu do Skotska na výlet. Prosím, vrať mi mé foto.“
Oswald se nemohl dlouho z té rány vzpamatovat, ale nakonec se z toho dostal. Obstaral si plno fotografií filmových hereček a manekýnek a celou sbírku poslal Pamele s krátkým dopisem:
„Nevzpomínám si přesně, která vy jste. Vyberte si svou fotografii sama a zbytek mi pošlete zpět.“
Anekdoty Velké Británie
U soudu:
„Přiznáváte, že jste tomuto pánovi řekl, že je imbecil?“
„Já už se dobře nepamatuju, ale když se teď na něj dívám, připouštím to.“
Anekdoty ze sombrera
„Pane doktore,“ říká madame psychiatrovi, „můj muž mi namlouvá, že nejsem normální, protože mám ráda palačinky.“
„Prosím vás, vždyť i já mám rád palačinky, a proč bych měl být proto blázen?“
„Skutečně?“ zaraduje se pacientka, „dovolte tedy, abych vás na ně pozvala. Mám jich plné skříně, kufry, postel ...“
Anekdoty lidové Francie
„Nejčastěji se topí nezkušení plavci,“ vysvětluje námořník plavčíkovi, „méně často se topí zkušení plavci a vůbec nejmíň zkušení neplavci.“
Námořnické anekdoty
„Proč táhneš za sebou ten provázek?“
„Zkoušel jsem ho před sebou tlačit, ale nešlo to.“
Anekdoty za školou
V pojišťovně zvoní telefon:
„Haló! Můžu si u vás telefonicky pojistit dům?“
„To prosím, milostivá paní, nejde. To k vám musíme zajet.“
„No jo, tak to se nedá nic dělat. Tak já teda zavolám hasiče.“
Anekdoty ze sombrera
On: „Byla jsi mi nevěrná?“
Ona: „Kolikátého?“
Anekdoty od přátel
Vesnický farář vede procesí, které prosí, aby se pánbůh smiloval a byla dobrá úroda. Než se dá průvod do pohybu, farář prohlásí: „Bratři v Kristu. Váš nedostatek víry mne hluboce zarmucuje. Sešli jsme se zde, abychom poprosili milého pánaboha o dobrou úrodu a jarní déšť, ale ani jeden z vás si nepřinesl deštník.
Anekdoty lidové Francie
Prezident USA Kennedy vděčil za svou vtipnost z velké části své irské krvi. Při jedné příležitosti se ho ptal malý chlapec, jak se stal hrdinou.
„Já za to nemohu,“ odpověděl mu prezident, „Japonci mi potopili loď.“
Anekdoty Velké Británie
„Ty nemáš nepříjemnosti se ženou, když se vrátíš pozdě v noci domů?“
„Většinou ne. Já se s ní vsadím, že přijdu brzo, a ona má pak radost, že vyhrála.“
Anekdoty od přátel
