Bestiář

Warraguk

Toulá se za dne monzunovými lesy, skalami a bažinami Arnhemské země, poloostrova na severu Austrálie. Pátrá po něčem sladkém, tedy po medu divokých včel a mravenců. Neškodný. Na druhou stranu taky nijak užitečný. V jaké podobě ho lze pozorovat, když nechodí, ale podřimuje, zavěšen hlavou dolů na větvích kajeputu (to je rostlina rodu Melaleuca, až na výjimky příslušná do Austrálie, kde s třemi sty druhy zabírá třetí místo mezi rody největší rozmanitosti)?

Čtěte dál...

Další bubáci...

Povídka

Bezhlavá noc

Měsíc se postavil mezi domy na konci uličky. Protáhl stíny. Dlažba blýskla svitem, odraženým na kamenech vyleštěných koženými podrážkami za dne procházejících. Nebylo jich málo.
Noc – a právě tahle zvlášť – nevítala žádného. Soumrak proměnil rušný prostor v pravý opak, v zónu opatrného ticha. Okenice pevně zavřené, dveře obchůdků zevnitř zatarasené. Lidé uvnitř nejspíš přitisknutí jeden k druhému, schovaní pod stoly.
Odněkud (jak už to v těchto případech chodí, po zdroji raději nikdo nepátral) vyplnila noc mlha. Plazila se po zemi, zvedala k oknům. Stahovala do obou konců ulice.

Celá povídka

... a další

Jádro vlaštovky

Tři vybraná rčení, která bývají považována za tak zvaně lidová, a jejichž autor je kupodivu znám. Jedno odhaluje zdroj v opravdu hluboké minulosti, druhé představuje zlidovění populární fráze (dobře známe z filmů) a konečně třetí případ, který je v původní a celé verzi vlastně o něčem trochu jiném.

Celé povídání

Kolumbus, sirény a Horác

„Nebyly zdaleka tak krásné jako ty, co popisuje starý Horác.“
Důvěra je hezká věc, ale jistá opatrnost je vždycky na místě. Před lety jsem uvedený citát z Kolumbova deníku, zmiňující mořeplavcovo setkání se sirénami použil jako koření textu o sirénách mýtických. Stejně jako můj pramen, prof. Veselovský, který jím uvedl kapitolu o sirénách opravdových, mořských savcích řádu Sirenia. Velkou škodu jsme tedy nezpůsobili ani jeden.

Celé povídání

Return to Oz (1985)

Dorotku čeká léčba elektrošoky, protože neustále tvrdí, že byla v jiné zemi, plné mluvících zvířat a věcí. (A mělo být ještě hůř, jenže v osmdesátých letech minulého století už tohle bylo pro disneyovské tvůrce na hraně. I tak přišel tehdejším kritikům příběh moc temný a pro děti příliš strašidelný.)

Celé povídání

Akta O: The Wizard of Oz (1925)

V hlavní roli Larry Semon, jako protivník Oliver Hardy. Dvě jména, která prozradí jakým stylem se autoři snažili příběh vyprávět. Orámováno předčítáním dědečka vnučce. Poklad grotesky to zrovna není, respektive žánrový humor dělají především Semon s Hardym (a Spencerem Bellem, v titulcích uvedeným jako G. Howe Black), ostatní hrají drama nebo se jen šklebí.

Holmesiana: plukovník Sebastian Moran

Holmes jen tak z někoho strach neměl. Bez mrknutí oka pronikal v přestrojení mezi zločince i do opiových doupat. Odmlouval hlavám států i ministrům. Dokázal se směle postavit mužům ozbrojeným i vlivným. Nevyděsili ho boháči ani zločinci. Přesto existoval muž, před nímž se necítil bezpečně. Pravá ruka profesora Moriartyho, plukovník Sebastian Moran.

Celé povídání ...