Věci se prostě
dějí. Vem je čert
Didaktylos* * respektive Terry Pratchett: Otec prasátek |
|
|
Dlouho jsem tomuhle místu nemohl přijít na jméno, až jsem mu začal říkat Bezejmenná stránka.
Najdete tu pokusy o příběhy vědecko i nevědecko fantastické, sbírku bohů, bubáků i monster, jakož i povídání o věcech, které mě na kratší či delší čas zaujaly, včetně vědy holmesologické.
Vítejte prostě v mém světě.
Ještě něco: Aktuální obsah tohoto webu je volně ke čtení, rozhodně ale ne k vlastnímu použití. Pamětníci devadesátých let si možná vzpomenou na srozumitelnou řečí hovořící srozumitelné nápisy v německých obchodech poblíž hranic. Takže tak nějak. |
Nejnovější
- 27.11.2023
-
Kůň z Tróje.
Přišlo ráno a před hradbami stál dřevěný kůň. - 26.11.2023
- Stále Slovinsko. Noční pradlena Períca a další.
- 19.11.2023
- Salige Frauen z Korutan, přízraky z Norska.
- 12.11.2023
- Tři duchové ze severoamerické Alabamy, Red Lady, Frank a Lucinda. Málem bych zapomněl: taky Jesse James.
- 5.11.2023
- Lesní bůh severských Sámů Lieaibolmmai. Plus dvě bytosti skotské
Prázdninové dobrodružství. Copak mě mohlo napadnout, že tím nevážně míněným nápadem přivolávám vážně podivné události?
Asi mělo.
A přitom to začalo docela obyčejně. Vyrazili jsme do hor.
S naivní představou ničím a hlavně nikým nerušeného pozorování zimní přírody. Přírodu jsme našli.
Bez srnek a zajíců, zato s něčím mnohem nebezpečnějším. Ne, Sněžný muž to nebyl.
Kdyby ano, byla by to nejspíš ta lepší varianta.
Obstaráte v obchodech: Palmknihy (35 Kč) | Google Play (35 Kč) | Knihy Apple (39 Kč) | Smashwords ($1.39) | Kosmas (35 Kč)
Nepraktický průvodce světem nadpřirozených bytostí. Svazek, zahrnující první padesát dílů každotýdenního povídání, od roku 2001 zveřejňovaného na Bezejmenné stránce.
Najdete v obchodech: Google Play (49 Kč) | Knihy Apple (39 Kč) | Smashwords ($1.69)
Bestiář
Períca
Nadpřirozené pradleny jsou pevnou součástí evropského folkloru. Ne jednotnou a v základě společnou, slovinské dámy v bílém, s bílými vlasy a závoji jsou jiného druhu než noční zjevení keltská. Períca, jinak též zvaná nóčna bába, nóčna gospá, případně bóžja déklica, neodhaluje budoucnost.
Povídka
Kůň z Tróje
Stál před branou obléhaného města. Veliký dřevěný kůň s bachratým trupem, namísto nohou trámovou konstrukci opatřenou kolečky.
Velitelé řeckého vojska ho pozorovali. Jejich vojáci ho pozorovali. Ptáci ve vzduchu kroužili kolem. A pozorovali.
„Co tím ti Trójané sledují?“ zeptal se Agamemnón.
... a další
Return to Oz (1985)
Dorotku čeká léčba elektrošoky, protože neustále tvrdí, že byla v jiné zemi, plné mluvících zvířat a věcí. (A mělo být ještě hůř, jenže v osmdesátých letech minulého století už tohle bylo pro disneyovské tvůrce na hraně. I tak přišel tehdejším kritikům příběh moc temný a pro děti příliš strašidelný.)
Akta O: The Wizard of Oz (1925)
V hlavní roli Larry Semon, jako protivník Oliver Hardy. Dvě jména, která prozradí jakým stylem se autoři snažili příběh vyprávět. Orámováno předčítáním dědečka vnučce. Poklad grotesky to zrovna není, respektive žánrový humor dělají především Semon s Hardym (a Spencerem Bellem, v titulcích uvedeným jako G. Howe Black), ostatní hrají drama nebo se jen šklebí.
Holmesiana: plukovník Sebastian Moran
Holmes jen tak z někoho strach neměl. Bez mrknutí oka pronikal v přestrojení mezi zločince i do opiových doupat. Odmlouval hlavám států i ministrům. Dokázal se směle postavit mužům ozbrojeným i vlivným. Nevyděsili ho boháči ani zločinci. Přesto existoval muž, před nímž se necítil bezpečně. Pravá ruka profesora Moriartyho, plukovník Sebastian Moran.
Lost in Oz (2015)
Animák, vyprodukovaný Amazon Studios, představuje zemi Oz – přesněji Smaragdové město – v současnosti, více než století od dramatických událostí prvního i následujících Baumových příběhů Ultramoderní metropole, které nevládne Ozma, ale Glinda (ne tak docela) a kde se, kdo by to řekl, setkala prakticky stejná parta hrdinů jako před sto lety.
Josefovské runy
Městečko Josefov ve Východních Čechách je proslulé díky pevnostnímu komplexu, založenému (jak jinak) císařem Josefem v místě, původně zvaném Ples. Jistý čas ale mělo nakročeno i ke slávě v oboru jiném.
Kustod tamního městského muzea Hofmeister totiž jednou při návštěvě ředitele královéhradeckého muzea Ludvíka Domečky vyprávěl svému hostu o nálezu místního cukráře. Ten našel v kopci Vražba hliněnou desku, prý pokrytou runami.
Domečku ta zpráva zaujala a za amatérským archeologem se vypravil. S nečekaným úspěchem – šťastný nálezce mu totiž nepředvedl jen zmiňovanou desku, ale i další artefakt, destičku v podobě bůžka. S místem nálezu hradiště Pradědub u Skalice. Nálezy vypadaly adekvátně předpokládané době vzniku, a tak se ředitel chytil.
Odkoupí je.
vzhled a obsah Petr Vyhlídka, napsáno, vymyšleno a sestaveno v letech 1983 až 2023
Aktuální obsah tohoto webu je volně ke čtení, rozhodně ale ne k vlastnímu použití. Má svého autora.
Kontakt na něho zde.
