Bezejmenná stránka: Cokoliv > Holmesiana

William S. Barring-Gould


Jeden z nejznámějších holmesovských badatelů (1913 - 1967) sice pracoval jako redaktor známého časopisu Time, v roce 1937 se oženil s dívkou jménem Lucile, ale to bývá asi tak vše, co se většinou o jeho osobním životě píše. Většina následujícího textu, stejně jako tento, ztrácí na tomto místě biografickou hodnotu a věnuje se Baring-Gouldově publikační činnosti holmesovské. Nejen jí, jeho další literární zálibou byly říkanky a limericky, jimž věnoval několik prací, například The Annotated Mother Goose (1958) nebo The Lure Of The Limerick z roku 1968. Ale Sherlock Holmes převažoval.

Jeho nejpopulárnějším a zásadním pojednáním je legendární The Chronological Holmes, vydané nejprve roku 1948 v magazínu Baker Street Journal, knižně pak (s úpravami) v roce 1955. Baring-Gould se jako první ujal komplexního zpracování životopisu slavného detektiva. Na něm pak stavěl celé své další holmesovské dílo.

Byl to právě on, kdo uvedl na scénu třetí (respektive první) Watsonovu manželku, o níž jinak není v kánonu zmínka. Vycházel přitom z nepublikovaného Doylova díla Angels of Darkness, jehož zápletku spisovatel později použil v prvním Holmesově dobrodružství, ve Studii v šarlatové [STUD]. Odvodil datum Holmesova narození na šestého ledna 1854 a smrti o více než sto let později šestého ledna 1957. Usoudil, že James Moriarty byl kdysi učitelem mladého Holmese, a že tento strávil nějaký čas jako herec v Americe. Přisoudil mu o jednoho staršího bratra více, kromě Mycrofta tu byl ještě Sherrinford (což bylo původní jméno, které si pro svého detektiva vymyslel A.C. Doyle).

Odhalení, že známý olbřímí pěstitel orchidejí, piják piva a detektiv, který zásadně nevychází ze svého bytu, Stoutův Nero Wolfe je synem Sherlocka Holmese a Ireny Adlerové, sice Baring-Gouldovi nepřináleží, publikoval ho John D. Clark v Baker Street Journal roku 1956, ale Baring-Gould objev černohorské aféry značně zpopularizoval, o čemž svědčí i posmrtně vydaná kniha Nero Wolfe of West Thirty-Fifth Street (1969).

Trochu svéráznou poctu složila Williamu S. Baring-Gouldovi spisovatelka Laurie R. Kingová v holmesovském pastiši The Moor (1998). Objevuje se v něm Williamův dědeček Sabine, jinak známý literát a hagiograf, (mimo holmesovské kruhy známější než jeho vnuk). V ději knihy, která Holmese a jeho detektivní partnerku Mary Russelovou přivede zpět do kraje Psa Baskervillského, je ovšem dědečkem právě našeho Velkého detektiva z Baker Street.

 

Výběrová bibliografie

The Chronological Holmes, 1955

Sherlock Holmes of Baker Street: A life of the world's first consulting detective, 1962

The Annotated Sherlock Holmes, 1967

Nero Wolfe of West Thirty-Fifth Street, 1969

 

Někde jinde

William S. Baring-Gould na Sherlockian.net

(5.10.2008)

 

 

 
Tumbrl Facebook Instagram Mastodon

Literárium další příběhy ...

Bestiář

Cokoliv

Poslední změny