Stačí jen mávnout

Naštěstí to byl výbuch naprosto jiného rázu, než ten, který minulý měsíc zdemoloval laboratoř B. Zarachotil, pohnul trochu vzduchem a předvedl se světelnými efekty, za jaké filmaři platí těžké peníze, ale přesně tohle (nebo něco v tom smyslu) od něho čekali.
Doktorce Winterové se rozzářily oči.
Povedlo se. Už jsme jen krůček od cílové pásky.
S pohledem plným nadšení se ohlédla po svém šéfovi. Nejásal.
Totiž ano, ale jako dozvuky čerstvě vyléčené respirační choroby tu a tam probublala z jeho hrdla tichá štěknutí.
„Úsporná opatření? Ať jdou k čertu. Výborně! Takže to funguje.“

Celá povídka

A ještě krátká povídka:

Na poslední chvíli

Není nad správnou volbu

Bohové pralesa

část první | část druhá | část třetí | část poslední |

Nečekané a tajuplné dobrodružství českého inženýra v brazilském pralese

O kozlech, lasičkách a hyenách

Nadešel čas vrátit se k jednomu z kořenů Bestiáře. K Bestiářům. Těm staro- a středověkým, k encyklopediím své doby, shrnujícím biologické poznatky a pozorování. V rámci možností vysvětlovaly a popisovaly okolní i vzdálenou přírodu, nešlo tedy o soupis tvorů fantastických. Tím se staly až později. Mezitím k záznamům přibývaly i alegorie, vysvětlující lidské vlastnosti na zvířecích příkladech. Takto pojatý Bestiář spáchal například i Leonardo da Vinci. Spolu s ním by se dala díla Pliniova, Isadory Sevillského, či takový bestiář Aberdeenský strčit do police Doprovodná literatura a vytáhnout z nich jen draky, bazilišky a jiná opravdu neopravdová monstra. Což také občas dělám.
Pozornost sběratele bubáků a oblud ale zasluhují i údaje o zvířatech dodnes známých a běžných.

Čtěte dál ...

Další bubáci...

Vraždy v Lambethu

Legenda praví, že jeho poslední slova na popravišti zněla: „Jsem Jack Roz...“
Whitechapelský fantom, který měl na svědomí životy nejméně pěti prostitutek, zastínil svou pochybnou slávou celou řadu zločinců své doby, ale muž, o němž bude v následujících řádcích řeč, se mu ve výsledku více než vyrovnal. I za ním zůstalo několik mrtvých příslušnic nejstaršího řemesla, modus operandi byl ale jiný. Ne tak drastický. Pro oběti ovšem stejně stejně fatální.

Celé povídání

Velké nesnáze v Malé Číně

Už když jsem ten film viděl poprvé, parádně jsem si ho užíval. Byl upečen z přesně takových ingrediencí, jaké jsem požadoval: magie, kung fu, stupidní hlášky a vtípky. A v žádném případě se nebral vážně. Podzemní čínské město pod San Franciskem, jakoby vystřižené ze starých brakových románů, démoni a Kim Cattrall. Co si přát víc?

Celé povídání

Dead Can Dance

Jako u mnoha jiných kapel, i Dead Can Dance pro mně představuje především jedno album. V tomto případě Within the Realm of a Dying Sun (1987). Ne, že bych jiná neposlouchal, ale většinou jedno vyhrává. V mém soukromém žebříčku obliby kapel, nahrávajících u 4AD, se pak drží na sdíleném druhém místě, po Cocteau Twins a spolu s Clan of Xymox

Celé povídání ...

Malý velký muž

Známá jména občas nemusí být až tak známá. A pokud zůstanou známá i při bližším ohledání, pak se tato známost nemusí zakládat na pravdě.
Vyprávět by o tom mohl třeba takový Napoleon Bonaparte. A nejen on. Jak to vlastně bylo s výškou slavného Francouze a kdo vlastně skončil druhý v závodech teplotních stupnic? Na závěr pak jedno malé odhalení hudební.

celé povídání ...